|
|
Role sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici - výzvy a limity práce
Koutná, Jolana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Diplomová práce "Role sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici - výzvy a limity práce" se zabývá profesí sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici. Diplomová práce se standardně skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část je zaměřena na duševní onemocnění, charakteristiku závažných duševních onemocnění, profesi sociálního pracovníka pracujícího v psychiatrické nemocnici, multidisciplinární spolupráci, specifika práce s duševně nemocnými, reformu psychiatrické péče a organizaci lůžkové psychiatrické péče v České republice. V empirické části je popsána metodologie kvalitativního výzkumného šetření a interpretována data, která jsou výsledkem polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky a jejich klienty. V závěru diplomové práce je zodpovězena hlavní výzkumná otázka, součástí jsou doporučení pro praxi a návrhy dalších výzkumů. Klíčová slova Sociální pracovník, sociální práce, zdravotnictví, psychiatrická péče, duševní onemocnění, reforma psychiatrické péče, role sociálního pracovníka, multidisciplinární tým
|
|
|
Zapojení uživatelů do reformy psychiatrické péče
Wolfová, Magdaléna ; Tušková, Eva (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Předmětem výzkumu diplomové práce je zapojení uživatelů psychiatrické péče v procesu plánování a realizace reformy psychiatrické péče na makro úrovni tvorby politik. Cílem výzkumu je popsat a porozumět tomuto zapojení. Práce popisuje příležitosti participace z hlediska fází zapojení, podoby, účelu, formálního ukotvení příležitostí, očekávání respondentů, vnímané moci a překážek v zapojení. Výsledky byly zjištěny v rámci rozhovorů s klíčovými aktéry a studia relevantních dokumentů. Výsledky jsou vztaženy k teoretickým konceptům koprodukce, péče orientované na pacienta, zplnomocnění a ke strategickým a lidskoprávním dokumentům (Úmluva o lidských právech osob se zdravotním postižením). Prvek moci je popisován v souvislosti s typologií participačního žebříku Sherry Arnsteinové. Respondenti uvádějí prvky tokenismu a znevýhodnění. Jde o nízké (jednočlenné) zastoupení uživatelů v orgánech, nedostatečný čas na diskuzi v poradních orgánech, nedostatek informací a nedostatek kapacit (osob, času, prostředků) pro větší rozvoj organizací. Respondenti uvedli překážky týkající se socioekonomické situace, nedostatku kapacit pro zapojení na makro úrovni, limity duševní kondice či stigmatizaci. Zjištěné překážky v zapojení jsou diskutovány ve spojení se zahraniční literaturou, která identifikuje podobné a nabízí...
|
|
|
Problematika dostupnosti psychoterapie pohledem zainteresovaných aktérů
Lemonová, Lucie ; Kasal, Alexandr (vedoucí práce) ; Musílková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku dostupnosti psychoterapie v České republice. Práce analyzuje možné příčiny nedostupnosti psychologických služeb pro uživatele péče a interpretuje budoucnost systému poskytování péče o duševní zdraví se zvláštním důrazem na psychoterapii. Pro zodpovězení výzkumných otázek byly provedeny polostrukturované rozhovory se zainteresovanými aktéry s různými perspektivami na danou problematiku. Rozhovory přinesly nejen popis a hodnocení současného a budoucího stavu systému poskytování péče o duševní zdraví, ale také návrhy na jeho zlepšení. Koncepční a teoretický rámec práce je tvořen modelem aktérů generujících agendu v arénách (také známý jako model A-A-A) a policy analysis. Jako hlavní faktor ovlivňující dostupnost psychoterapie respondenti zmiňovali obecně špatné systémové nastavení jejího poskytování. Respondenti se shodli na tom, že Česká republika má skvěle nakročeno k zlepšení celkového systému poskytování péče o duševní zdraví díky právě probíhající Reformě psychiatrické péče, která by měla na nedostatky systému reagovat prostřednictvím strategického dokumentu Strategie reformy psychiatrické péče (2013). Národní akční plán pro duševní zdraví je dále dokument rozšiřující Strategii reformy psychiatrické péče o zaměření se především na prevenci duševních...
|
|
|
Problematika péče o duševní zdraví v ČR se zaměřením na osobní zkušenosti uživatelů péče
Klikarová, Andrea ; Laurenčíková, Klára (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Ve své diplomové práci bych ráda seznámila čtenáře s problematikou péče o duševní zdraví v České republice. Zaměřím se na definici duševního zdraví, na klasifikaci duševních nemocí, a zároveň představím služby poskytované osobám s duševním onemocněním. Dále se budu zabývat systémem péče o duševní zdraví v ČR, kde se pokusím poukázat na největší pozitiva, ale i slabiny tohoto systému. Čtenář se také dozví o české legislativě spojené s touto problematikou. V neposlední řadě informuji o reformě psychiatrické péče, která v ČR probíhá již od roku 2013 - představím hlavní milníky, plán a strategii této reformy, a klady reformy demonstruji na konkrétních realizovaných krocích a projektech. Ve výzkumné části se zaměřím na osobní zkušenosti uživatelů péče, kde pomocí rozhovorů dokážu čtenářům přiblížit největší úskalí péče o duševní zdraví z pohledu samotných uživatelů této péče. KLÍČOVÁ SLOVA duševní zdraví, duševní onemocnění, systém psychiatrické péče, psychopatologie, reforma psychiatrické péče
|
|
|
Zapojení uživatelů do reformy psychiatrické péče
Wolfová, Magdaléna ; Tušková, Eva (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Předmětem výzkumu diplomové práce je zapojení uživatelů psychiatrické péče v procesu plánování a realizace reformy psychiatrické péče na makro úrovni tvorby politik. Cílem výzkumu je popsat a porozumět tomuto zapojení. Práce popisuje příležitosti participace z hlediska fází zapojení, podoby, účelu, formálního ukotvení příležitostí, očekávání respondentů, vnímané moci a překážek v zapojení. Výsledky byly zjištěny v rámci rozhovorů s klíčovými aktéry a studia relevantních dokumentů. Výsledky jsou vztaženy k teoretickým konceptům koprodukce, péče orientované na pacienta, zplnomocnění a ke strategickým a lidskoprávním dokumentům (Úmluva o lidských právech osob se zdravotním postižením). Prvek moci je popisován v souvislosti s typologií participačního žebříku Sherry Arnsteinové. Respondenti uvádějí prvky tokenismu a znevýhodnění. Jde o nízké (jednočlenné) zastoupení uživatelů v orgánech, nedostatečný čas na diskuzi v poradních orgánech, nedostatek informací a nedostatek kapacit (osob, času, prostředků) pro větší rozvoj organizací. Respondenti uvedli překážky týkající se socioekonomické situace, nedostatku kapacit pro zapojení na makro úrovni, limity duševní kondice či stigmatizaci. Zjištěné překážky v zapojení jsou diskutovány ve spojení se zahraniční literaturou, která identifikuje podobné a nabízí...
|
|
|
Systém a financování psychiatrické péče v ČR v období 2010 - 2016
Křížová, Natálie ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Bartůsková, Lucia (oponent)
Bakalářská práce se orientuje na aktuální téma duševní zdraví, které je čím dál tím více společenskoekonomickým problémem současnosti. Práce přibližuje systém psychiatrické péče, který je stěžejní pro budoucí vývoj duševního zdraví české populace, jelikož dochází k neustále častějšímu výskytu pacientů s duševním onemocněním a tím k větší zátěži ekonomického systému. Na základě analýzy problematiky je zřetelné, že snaha vést strukturu péče ke komunitní péči nepřispěje ke snížení nákladů na léčbu, ale umožní lepší přístupnost psychiatrických zařízení pro pacienty. Financování psychiatrické péče není založeno na národním zdravotnickém systému, což velmi ovlivňuje směřování velké části prostředků do léčby v psychiatrických léčebnách.
|
|
|
Motivace všeobecných sester k práci v psychiatrické léčebně/nemocnici
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Motivace je síla, která modifikuje a ovlivňuje lidské chování v pracovním procesu. Být motivovaná ke své práci je pro sestru velice důležité - jedním z významných motivátorů je vzdělávání a možnost jeho uplatnění v ošetřovatelské profesi. Tato bakalářská práce si klade za cíl zjistit základní motivační a demotivační faktory sester při rozhodování o výběru povolání v psychiatrické léčebně/nemocnici a zmapovat, zda znalosti z kvalifikačního vzdělání a praxe mají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN. K cílům byly stanoveny čtyři hypotézy. H1: Základním motivačním faktorem pro výběr povolání v PL/PN je smysluplnost práce. H2: Hlavním demotivačním faktorem je obava z možného ohrožení ze strany pacienta. H3: Znalosti z kvalifikačního vzdělání nemají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN. H4: Studijní praxe na psychiatrickém oddělení je pro následný výběr povolání sestry PL/PN motivujícím prvkem. Výzkumné šetření bylo provedeno metodou kvantitativního výzkumu s využitím dotazníku. Výzkumný vzorek tvořilo 100 sester pracujících v psychiatrickém ošetřovatelství, které získaly kvalifikační vzdělání na VOŠ v oboru Diplomovaná všeobecná sestra nebo na VŠ v bakalářském studijním programu Ošetřovatelství. Na základě výsledků šetření bylo zjištěno, že základním motivačním faktorem pro výběr povolání v PL/PN u většiny oslovených respondentek není smysluplnost práce, ale zájem o psychiatrické ošetřovatelství. Za hlavní demotivační faktor je respondentkami převážně považována psychická náročnost práce, nikoliv obava z možného ohrožení ze strany pacienta. Dále bylo zjištěno, že znalosti z kvalifikačního vzdělání nemají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN a studijní praxe na psychiatrickém oddělení je pro následný výběr povolání sestry v PL/PN motivujícím prvkem. Výstupem výzkumného šetření je doporučení pro možný obsah kvalifikačního studia z hlediska motivace a efektivní přípravy psychiatrických sester pro praxi.
|
host ::
RSS.